Pohádka na dece, to bývá paráda...a ještě navíc, když to voní po heřmánku...:)
Přidávám vzpomínku na letní vyprávění v knihovně v Chocni. Panečku, to byla účast...
Kouzlo nedokonalosti se dočtete níže:
Zážitek se většinou umocní, když je spojený s malérem či trapasem. Na mojí straně samozřejmě. :) Účast byla opravdu hojná, počasí přálo, sluníčko svítilo, diváci na dekách netrpělivě čekali...A můj mikrofon? Vzal si dovolenou, nefungoval, vyplivnul, zabalil to.....zkrátka ho nikdo nerozdýchal...
Nezbylo, než se nadechnout, přestat panikařit a s křečovitým úsměvem na rtu (vždyť se nic neděje, jen mě neuslyšíte) prostě začít... Jak to dopadlo? Skvěle, já mám prostě kliku na vzorné a chápající diváky. Ani hlasivka mě nezabolela.
Doma jsem znovu propojila mikrofon s combem, abych se pokusila odhalit závadu (což je v mém případě stejně beznadějný krok jako bych chtěla plout na zádech žraloka). A víte co? FUNGOVAL...tak já tedy nevím...asi se mnou jel v batohu skřítek Naschválníček....