Víte, kdo je PIDINOŽKA?
Já neměla tušení, ale povím Vám, jak jsem se s Pidinožkou seznámila.
Vyprávěla jsem pohádku v integrační školce Lentilce a protože je tu hodně "autíků" a dětí dosti neposedných, byla to fuška, alespoň ze začátku 
.
.Sladká odměna na mě ale už tiše čekala...
Po pohádce za mnou přišel malý chlapeček a říká: "Dnes jsem viděl Pidinožku." Podle tónu hlasu jsem pochopila, že jde o důležitou informaci. Pidinožka hold není leckdo...
Po malé chvilce se ke mně ten malý chlapeček vrátil a říká: "Víš, co tady mám?" ručičku přidržoval na hrudníčku. "Maminku!" odpověděl hned sám. V dlani držel něžně fotku své maminky. Roztála jsem, plná údivu...ach jo, zase mě ty děti dostaly...
A máme tu pokračování....
Právě píšu zimní pohádku o Sněžném drakovi a nebeské cukrárně. Neuvěříte mi, koho jsem v té cukrárně potkala! Kdo vsází na Pidinožku, vyhrává Ano! Obsluhuje hosty, v ruce tác s dortíky, na nohou proužkované podkolenky, na každé maličké botě zvoneček, cink.
Ano! Obsluhuje hosty, v ruce tác s dortíky, na nohou proužkované podkolenky, na každé maličké botě zvoneček, cink. Hned jsem nechala děti ve škole Pidinožku namalovat, abych si udělala jasnou představu, jak má ten tvor vypadat. Vybrala jsem obrázek Matyáška, jelikož takhle si představuju Pidinožku i já.